Je vůbec potřeba si přát vše nejlepší?

K narozeninám, Novému roku nebo jiným významným událostem si často přejeme "všechno nejlepší". Možná nás ale život ve svém průběhu přesvědčil, že nám vždy stejně přináší přesně to, co potřebujeme. Může pak takové přání všeho nejlepšího pro nás mít ještě nějaký význam?

Život, jaký má být

Co vlastně znamená "nejlepší"? Je to zdraví, láska, štěstí nebo úspěch? Nebo snad něco, co jsme si předem definovali jako žádoucí? Mnoho filozofií a duchovních směrů nás učí, že každá životní zkušenost má svůj smysl. Události, které vnímáme jako pozitivní, nás těší a posilují. Ty, které považujeme za obtížné či bolestné, nás zase vedou k hlubšímu růstu. Pokud přijmeme myšlenku, že vše v našem životě se děje pro naše nejvyšší dobro, přání "všeho nejlepšího" ztrácí na první pohled význam.

Přání jako projev sounáležitosti

Přestože věříme, že život plyne tak, jak má, přání má svůj význam. Nejde jen o slova, ale o energii, kterou vysíláme. Přání "všechno nejlepší" je gestem, jak vyjádřit lásku, podporu a zájem o druhého. Takové přání může být také připomínkou, že vše je v pořádku, i když to tak zrovna nemusí vypadat. Je to jemný způsob, jak druhému ukázat: "Věřím, že tvůj život jde správným směrem, a přeji ti, aby sis z něj vzal/a to nejlepší."

Co tedy druhému přát?

Pokud již věříme, že život je dokonalý, zkusme druhému popřát jiným způsobem. Místo tradičního "všeho nejlepšího" můžeme vyjádřit hlubší záměr či poselství. Například:

• "Přeji ti, aby ses cítil/a naplněný/á v každém okamžiku svého života."

• "Přeji ti klid v duši a radost z toho, co je."

• "Přeji ti sílu vidět smysl ve všem, co ti život přináší."

Taková přání nejsou o změně k lepšímu, ale o připomínce, že to nejlepší už máme – právě teď. A pro ty, kteří k tomuto přesvědčení zatím nedospěli, může být naše neobvyklé přání impulsem k zamyšlení.